40. O raccích
Chodím si po pláži a koukám po vlnách
vzpínají se k obloze a padaj jako hrách
Kolem nich lítaj bílí racci chechtaví
a tak si s nima sednu na kus řeči do trávy
Rackové mi vypráví o dálkách modravých
o jejich radostech i starostech křiklavých
jak večer usínaj, ráno letí dál
že žádný není chudák, žádný není král
Mají jenom křídla a zobáky k chechtání
každej den je provází radost z létání
Mají jenom křídla a zobáky k chechtání
každej den je provází radost z létání
Ten svět bílých křídel a perutí
kdo jej v sobě hledá se ze snu probudí
Je s láskou spojený, ve vlnách ztracený
Tak si tedy rozumněj s tou písní o raccích