19. Tramvaj č.5
Hledal jsem svět v topolové aleji
a mezi stromy
našel jsem sebe
Nedoufal jsem, že mi někde nalejí
a nalilo mi
samotný nebe
Oranžová dýně hnila za plotem
vychrtlí chrti
zasněně vyli
Motal jsem se někde mezi životem
a mezi smrtí
jako opilý
A kdyby si Pámbu
otevřel žíly
to by pak listy byly
teprv krvavý
Snesl bych tu hambu
a ani chvíli
nedivil bych se, že už
ho to nebaví
Vítr zadul, z nebe zlato padalo
a kromě listí
taky pár lidí
Anděl, co má místo křídel rogalo
dost brzo zjistí
že Bůh to vidí
Ke hřbitovu jezdí tramvaj č. 5
a po hřbitovu
už je jen nebe
V topolové aleji jsem našel svět
a zas a znovu
v něm hledám sebe
A kdyby si Pámbu
otevřel žíly
to by pak nebe bylo
teprv krvavý
Snesl bych tu hambu
a ani chvíli
nedivil bych se, že už
ho to nebaví