18. Bruncvík, soumrak a karty
Jak Bruncvík bez meče
cítím se uboze
když letní podvečer
vykouzlí obloze
tonoucí v azuru
růžovou glazuru
s noblesou čínského
keramika
Až socha pod mostem
v soumraku zrůžoví
vzdor temným mocnostem
padne král křížový
a dámě srdcové
pak oči vyklove
sup noci, který se
nezamyká
Jeden a jedna jsou dva
rovnice přesná, ale strohá
Jestli chceš do erbu lva
v soumraku chyť se ptáka Noha
Až v sobě zametu
uvidím teprve
na modrém sametu
dvě šmouhy od krve
od krve z perutí
dvou bílých labutí
zraněných krystalem
růženínu
Loučím se, světe hor
já letím raketou
jak bludný meteor
za svatou Markétou
jak hvězda chci padat
jak hvězda vypadat
měj přání, blouznivče
smyj tu špínu
Jeden a jedna jsou dva
rovnice přesná, ale strohá
Jestli chceš do erbu lva
v soumraku chyť se ptáka Noha