9. Slunovrat
Na louce blankytné
pasou se mraky
vítr je sem a tam honí
Nebe je průsvitné
a vlčí máky
náramně omamně voní
Duhoví motýli
zjeví se na chvíli
a potom zármutkem hynou
jen naší vinou
Slunce je pastýřem
oblačných ovcí
na zlatou píšťalu hraje
Za střešním vikýřem
číhají lovci –
andělé vyhnaní z ráje
Čekají na soumrak
procitnou, no a pak
vyženou z oblohy Slunce
to zlaté slunce
Já vím
že ač se dny krátí
Já vím
že se Slunce vrátí
zabuší do zlatých vrat
vím že přijde slunovrat
Na hrázi rybníka
kde vítr pláče
kde vlny končí své žití
viděl jsem poutníka
od jihu kráčet
jeho plášť zlatem se třpytí
Kam šlápl, tam z hlíny
Vyrostly květiny
Do léta málo dní zbývá
A poutník zpívá
Oheň se rozhoří
v kamenném chrámu
k oslavě nejkratší noci
vrabci si švitoří
pravdivou fámu
že slunce vrací se k moci
Tón zlaté píšťaly
nese se do dáli
Slunce dál hlídá si mraky
a tebe taky
Ten den
už mi ze snů mává
Ten den
naději mi dává
Čekám, až se rozední
tahle noc je poslední